Slunečnice topinambur (latinsky helianthus tuberosus), starším názvem topinambur hlíznatý, zkráceně jen topinambur, lidově zvaná židovské brambory nebo řidčeji také jeruzalémské artyčoky, je bylina z čeledi hvězdnicovitých.Vypadají jako slunečnice s malými květy, ale pod zemí se skrývají hlízy,...
Slunečnice (latinsky helianthus) pochází z jihu Severní Ameriky. Do Evropy dorazila roku 1510 a několik set let byla považována za rostlinu ozdobnou. Teprve později se lidé naučili jíst slunečnicová semínka. V roce 1840 přišel ruský rolník Bokarev na nápad lisovat ze slunečnicových semen olej. Od...
Sléz přehlížený (malva neglecta wallr.) má malé listy a roste při plotech, okrajích cest, při starých zdech a na rumištích, vždy však jen v blízkosti obývaných prostorů. Kdybychom jej někdy nalezli dále od obce, potom je vcelku jisté, že tam bylo kdysi hospodářství nebo dům.
jako nějací elfové se v letním vánku třepotají lehké slézové květy zdobené elegantními vzory. Jednou se třpytí růžově, jindy zase mezi svěže zelenými listy vykukují v barvě téměř hříšné lila. Po těch člověk sáhnout prostě musí. Sléz marský (latinsky Malva mauritiana, čeleď slézovité Malvaceae) je...
Sléz lesní (latinsky Malva sylvestris, Slovensky slez lesný) je dvouletá vytrvalá bylina s 20-120 (max. 150) cm vysokou, přímou nebo vystoupavou listnatou lodyhou s řapíkatými, střídavými, dlanitě 3 až 7laločnými vroubkovanými listy. Stopkaté, pravidelné pětičetné květy vyrůstají po 2-6 v paždí...
Škornice šípolistá (latinsky Epimedium sagittatum) - zlepšuje erekci, tvorbu pohlavních hormonů. Rostlině se říká také kozličník. Je trvalkou a pochází z jihovýchodní Asie, ale dá se pěstovat v našem klimatickém pásmu. Pokud máme zahrádku, tak by na ní neměla chybět škornice šípolistá, pro své...
Sítina rozkladitá (latinsky Juncus effusus) je trvalka rostoucí do výšky max. 80 cm. Kvete v červnu, červenci a srpnu. Nejčastěji ji nacházím na březích stojatých vod nebo vodních nádrží. Trávově zelená rostlina vyrůstá v hustých, kulatých trsech. Má lesklé, jemně rýhované stéblo bez listů a...
Šišák stranokvětý (Scutellaria lateriflora, čeleď Hluchavkovité - Lamiaceae, říká se mu také modrá přilbice, skalkap, bylina šíleného psa). Jde o přímou, trsnatě rostoucí bylinu dorůstající výšky 25 až 50 centimetrů. Lodyha je čtyřhranná a nese vstřícné, široce zašpičatěle kopinaté zubaté listy s...
Šišák bajkalský (latinsky scutellaria baicalensis) léčí srdeční arytmie, snižuje krevní tlak, nervové potíže, tlumí bolesti. Šišák je vytrvalá bylina vysoká 40 až 80 cm. Má mohutný hnědý kořen, který je po rozříznutí žlutý. Stonek má vystoupavý až poléhavý, rozvětvený. Listy křížmostojné,...
Silenka nadmutá (latinsky Silene vulgaris, synonymní starší název je knotovka!) je 30-80 cm vysoká často poléhavá bylina v ČR se běžně vyskytující. Vídáme ji kolem plotů, neobdělávaných ploch, mezí a u okrajů cest a to až do nadmořské výšky 2500 m. n. m. Kvete v květnu až listopadu. Listy má...
Sezamová semínka jsou plodem rostliny sezamu indického, který se vyskytuje především v Africe a v Indii. Ve své podstatě hovoříme o jednoleté bylině se žlutými, modrými nebo fialovými květy. Semena rostou v tobolkách a mají různou barvu, od krémové až po černou. Lisováním syrových semínek se...
Sezam indický (latinsky Sesamum indicum, čeleď sezamovité) - žláznatě chlupatá, strnule vzpřímená rostlina. Listy řapíkaté, spodní vejčité, zubaté nebo trojlaločné a vstřícné, horní užší, střídavé. Květní koruna 2,5-3,5 cm dlouhá, bělavá nebo červenavá, zvonkovitá, nevýrazně dvoupyská. Plody -...
Kopřivové semínko - tuto lokální superpotravinu je možné sbírat zhruba od poloviny července do poloviny září (s ohledem na nadmořskou výšku). Proč semínko z kopřivy sbírat? Kromě vysokého obsahu vitamínů A, B, C, E obsahuje třeba i draslík, vápník a železo. Má povzbuzující účinky a působí i proti...
Sedmikráska chudobka se využívá pro bolesti svalů, na rány, při kašli, zánětu průdušek (bronchitidě). Semikráska obsahuje třísloviny, hořčiny, saponiny a flavonoidy. Tyto látky obecně mírní záněty a urychlují hojení ran. TUto bylinku je možné použít při malých poraněních nebo bodnutí hmyzem.
Husí kvítko je lidový název pro velmi známou léčivku - sedmikrásku chudobku/sedmikrásku obecnou (latinsky bellis perennis, anglicky Daisy, slovensky Sedmokráska obyčajná, německy Gemeines Gänseblümchen) z botanické čeledi hvězdnicovitých (Astreraceae). Říká se, že jakmile začnou rašit, přichází...
Saturejka zahradní (latinsky Satureja hortensis) zdaleka nemá vzrušující vzhled, ale kupodivu tak dokáže na člověka působit. Má rozvětvenou, neatraktivní lodyhu, sem tam drobný kvítek. Pokud se saturejka již od starověku pěstuje, zajisté ne pro krásu. Jediným důvodem jsou její léčivé a chuťové...
Šanta kočičí (latinsky nepeta cataria) léčí nervové potíže, zažívací problémy, tlumí křeče, snižuje krevní tlak. Šanta kočičí je statná vzpřímená trvalka vysoká až 80 cm. Listy má řapíkaté, vstřícné, trojúhelníkovité, na okrajích hrubě pilovité. Na líci lysé, na rubu šedavé a plstnaté. Květy jsou...
Šalvěj muškátová (latinsky Salvia sclarea, čeleď Hluchavkovité - Lamiaceae, přezdívkou Pikát) je zpravidla dvouletá, výjimečně vytrvalá bylina vytvářející v prvním roce přízemní růžici listů, která nese v druhém roce na přímé větvené lodyze vysoké asi 150 centimetrů pyskaté. Má světle fialové či...
Šalvěj luční (latinsky Salvia pratensis) je cca. 20-60 (max. 80 cm) cm vysoká léčivá vytrvalá rostlina, která kvete od dubna do srpna. štětinatá rostlina s nahoru směřujícími, žláznatě lepkavými chlupy vydává aromatickou vůni. Lodyha je čtyřhranná, v horní části většinou větvená. Svraskalé listy...
Šalvěj červenokořenná (latinsky Salvia miltiorrhiza, čínsky danshen, vietnamsky dan sam) je vytrvalá bylina s rozvětveným, cihlově červeným kořenem. V prvním roce vytváří listovou růžici, v dalším se potom objevuje 0,3-1 m vysoká lodyha, která je přímá, čtyřhranná, chudě větvená. Vstřícné listy...
Zkuste si kvíz „Poznej bylinku" a otestujte své znalosti léčivých rostlin!
