Sporýš lékařský (latinsky verbena officinalis), lidové názvy: verbena, holubí bylina, čaganka, slza Junonina, slza Isidina, spoříš, verbena, verbina, vrbenka, železník, žíla Venušina. Používá se nadzemní část rostliny, která obsahuje glykosid verbenalin, silici, třísloviny, kyselinu křemičitou,...
Šťavel kyselý (latinsky oxalis acetosella l.) Šťavel roste všude v našich listnatých i jehličnatých lesích. Svými bledě zelenými listy i jemnými bílými kvítky vytváří na lesní půdě celé koberce. Už jen pohled na tento koberec přináší potěšení. Při houbaření jsem se občas sehnula, utrhla lístek a...
Růže šípková (latinsky rosa canina) léčí nemoci močových cest, zlepšuje stav vlásečnic, posiluje organismus. Jde o kolem 3 metrů vysoký, listnatý, opadavý keř. Na hojných, každoročně vyrůstajících větvích jsou mohutné, zahnuté ostny. Větvě jsou přímé nebo zahnuté do oblouku. Listy jsou střídavé,...
Střemcha (střemcha obecná = hroznovitá, lat. Prunus padus, starší synon. Padus racemosa nebo Padus avium, slovensky čremcha, anglicky Bird Cherry, čeleď růžovitých) roste většinou jako strom do výšky až 15 metrů, někdy se vyskytuje jako dva metry vysoký keř. Její korunu tvoří přímé nebo převislé...
Štětka planá (latinsky dipsacus fullonum) patří do čeledi štětkovité. Je vysoká 80-200 cm, kvete v červenci a srpnu. Je to dvouletá bylina. Statná, lysá, všechny části ostnité. Přízemní růžice listů, pilovité, lodyžní lístky užší, vstřícné, na bázi u lodyhy srostlé. Květenství je válcovité, dlouhé...
Svlačec rolní (latinsky Convolvulus arvensis) je jeden z mnoha zástupců rodu svlačců, který má četnost asi 250 druhů. Roste jak zde v Evropě, ale taky u přímořských míst, jako jsou například Kanárské ostrovy, východní Indie či Madeira. V České republice se však vyskytuje pouze jediný druh a to...
Husí kvítko je lidový název pro velmi známou léčivku - sedmikrásku chudobku/sedmikrásku obecnou (latinsky bellis perennis, anglicky Daisy, slovensky Sedmokráska obyčajná, německy Gemeines Gänseblümchen) z botanické čeledi hvězdnicovitých (Astreraceae). Říká se, že jakmile začnou rašit, přichází...
Smrk ztepilý, latinsky Picea abies - Konrád z Megenbergu ve své Knize přírody poznamenává o smrkových šiškách. »Užitečné velmi jsou pro ty, kdož na dýchání churaví (...) a těm, jež suchý kašel trápí (...). Nechť suché plody nejprve na žhavé uhlíky položí, dokud hořet nezačnou, poté stáhne kůru a...
Šalvěj lékařská pochází z jižní Evropy a u nás se pěstuje v zahradách. Je třicet až sedmdesát centimetrů vysoká, fialové květy jsou uspořádány v lichopřesleny. Proti sobě stojící listy mají stříbřitý povlak a šíří trochu hořkou, kořenitou vůni. Pěstuje se na chráněných slunných místech. Přikrýváme...
Svízel přítula (latinsky Galium aparine), je rozšířený na polích, lukách a při plotech. Zemědělci ho nenávidí ničí chemickými prostředky. Dosahuje výšky 60 až 160 cm, listy má přeslenovitě rozmístěné na ose a zelenožlutý okolík květů na stopkách. Stopka je drsně ochlupená. Nazývá se také svízel...
Šrucha zelná (latinsky portulacea oleracea) - šrucha se dříve pěstovala na zahrádkách jako zelenina a určitě si zaslouží naši pozornost i dnes. Je nizounká, plazivá a hodně rychle roste, sklízet můžeme už za 3 týdny. Je sice jednoletá, ale množí se bez problémů semeny, stačí nechat jednu rostlinu...
Sléz přehlížený (malva neglecta wallr.) má malé listy a roste při plotech, okrajích cest, při starých zdech a na rumištích, vždy však jen v blízkosti obývaných prostorů. Kdybychom jej někdy nalezli dále od obce, potom je vcelku jisté, že tam bylo kdysi hospodářství nebo dům.
Saturejka zahradní (latinsky Satureja hortensis) zdaleka nemá vzrušující vzhled, ale kupodivu tak dokáže na člověka působit. Má rozvětvenou, neatraktivní lodyhu, sem tam drobný kvítek. Pokud se saturejka již od starověku pěstuje, zajisté ne pro krásu. Jediným důvodem jsou její léčivé a chuťové...
Smil písečný (latinsky Helichrysum arenarium, Slovensky: slamiha piesočná, synonymně protěž písečná) má lidové názvy dědek, kociánek, květ věncový, mládeneček, plesnivec, protěž žlutá nebo písečná, radostka Je to vytrvalá bylina s krátkým válcovitým oddenkem, přízemní růžicí v mládí plstnatých,...
Když se letní sezona chýlí ke konci a většina bylinek již odkvetla, začíná čas světlíkú. Je to dost častý plevel na lukách a pastvinách, dodává jim poslední krásu léta. Tam, kde se vyskytuje, bývá hojný, a i když je drobný, dokáže bohatstvím bílých květů rozveselovat své okolí až do pozdního...
jako nějací elfové se v letním vánku třepotají lehké slézové květy zdobené elegantními vzory. Jednou se třpytí růžově, jindy zase mezi svěže zelenými listy vykukují v barvě téměř hříšné lila. Po těch člověk sáhnout prostě musí. Sléz marský (latinsky Malva mauritiana, čeleď slézovité Malvaceae) je...
Šťovík kyselý (latinsky rumex acetosa) patří do čeledi rdesnovité. Je vysoký asi 30-90 cm. Kvete v květnu až červnu. Je to vytrvalá bylina. Délka přízemní růžice dvakrát až šestkrát větší než šířka, střelovité listy se špičatými cípy orientovanými dolů, poněkud dužnaté, s kyselou chutí. Horní...
Skořicovník cejlonský (latinsky cinnamomum zeylanicum) - ze skořicovníku se používá kůra. Obsahuje silici, jejíž složkou je eugenol, felandren, thymol, dále pak sliz a třísloviny. Silice má antibakteriální účinky, povzbuzuje peristaltiku střev a zvyšuje produkci žaludeční šťávy. Ve fytoterapii...
Šalvěj červenokořenná (latinsky Salvia miltiorrhiza, čínsky danshen, vietnamsky dan sam) je vytrvalá bylina s rozvětveným, cihlově červeným kořenem. V prvním roce vytváří listovou růžici, v dalším se potom objevuje 0,3-1 m vysoká lodyha, která je přímá, čtyřhranná, chudě větvená. Vstřícné listy...
Slunečnice (latinsky helianthus) pochází z jihu Severní Ameriky. Do Evropy dorazila roku 1510 a několik set let byla považována za rostlinu ozdobnou. Teprve později se lidé naučili jíst slunečnicová semínka. V roce 1840 přišel ruský rolník Bokarev na nápad lisovat ze slunečnicových semen olej. Od...
Zkuste si kvíz „Poznej bylinku" a otestujte své znalosti léčivých rostlin!
